Historie Londýna

Londýn, ovšem pod názvem Londinium, byl založen Římany roku 43 našeho letopočtu. Římané zde vydrželi az do začátku 5. století a během této doby se z Londýna stala malá bohatá obec s více než 60 000 obyvateli.

Okolo roku 600 zde bylo osídlení obnoveno kmeny Anglosasů.

Roku 1066 došlo k invazi Normanů a následnému obsazení Londýna pod vedením Viléma Dobyvatele, který zde byl také následně korunován. Během své vlády započal výstavbu několika významných tvrzí, například proslulého londýnského Toweru. 

Během vlády Tudorovců došlo zejména díky stabilitě jejich vlády k poměrně rychlému rozvoji Londýna hlavně jako obchodního centra. V této době také vzniky první mapy Londýna.

Konec 16. století je jedním z nejslavnějších kulturních období Londýna, jelikož zde působil William Shakespeare, během této doby vznikl bezpočet divadel.

Ke konci vlády Alžběty I. docházelo k postupné expanzi lidí mimo hranice města.

V letech 1665 - 1666 postihla Londýn velká katastrofa, známá jako Velký mor, během níž zemřelo na 60 000 lidí. Bezprostředně poté následovala další rána, která nicméně přinesla ukončení šíření morové nákazy, byl to Velký londýnský požár roku 1666. Tento požár zničil asi 60% londýnské čtvrti City včetně původní katedrály Sv. Pavla.

19. století bylo pak obdobím vzniku mnoha dnes významných památek: Big Ben a Westminsterský palác, Trafalgarské náměstí či Tower Bridge.

Během 2. Světové války se stal Londýn terčem bombardování, podobně jako jiná anglická města. Bylo zničeno několik tisíc budov a zemřelo více než 30 000 lidí.